Mami, kup mi pejska!
Pro úplné poustevníky a hlucho-slepé spoluobčany, kteří
si ještě v obchodech a v televizi nestačili všimnout všudypřítomné
vánoční atmosféry, mám novinu.
Blíží se Vánoce.
Kdo z vás, kteří máte doma
malé děti, neposlouchá každou chvíli nářky o tom, že chtějí nějaké
zvířátko. Maruška od vedle dostala pejska k narozeninám a Franta Pinásek
ze třídy už má doma pejsky dva a vaše děti furt nic ....
Já vás prosím,
odolejte. Nenechte se zblbnout vánoční atmosférou, díky které vaše děti
budou v odlesku svíček z adventního věnce působit jako andílkové a vy
se nad nimi emočně rozpliznete v touze splnit jim každé přání, které na
těch jejich modrých (hnědých, zelených, prostě nejkrásnějších) očičkách
uvidíte.
NEKUPUJTE JIM ŽÁDNÉ ZVÍŘE a tím míň štěně.
Předně vaše děti se o to zvíře po pár týdnech přestanou starat.
Veškerá péče bude na vás a když říkám péče, tak nemyslím jen krmení a
venčení (i když to je při minus dvaceti nebo v dešti v šest ráno -
víkendy nevyjímaje - také lahůdka). Mám na mysli také lásku a pohlazení,
které potřebuje snad každý živý tvor - snad kromě plazů a rybiček.
Poté, co jste už po páté tento měsíc uklouzli po loužičce vhodně
umístěné přesně na cestě do koupelny, vám může dojít, že jste vlastně
žádné zvíře nechtěli a budete se ho chtít zbavit. Pokud jste alespoň
trošku normální, tak se pokusíte pejska někomu darovat nebo jej odvezete
do útulku. Pokud jste hovado, tak ho prostě někde vyhodíte z auta nebo
uvážete v lese.
A to je přesně to, co dělá až nechutně hodně lidí. Kupuje "nevhodné"
živé vánoční dárky, kterých jsou pak plné útulky. To ještě v tom lepším
případě, kdy se pejsek do útulku dostane.
Pokud přece jen uvažujete o koupi štěňátka, tak si zkuste odpovědět
na následující otázky.
Jestli jen na jedinou z nich odpovíte NE, tak
nebudete dobrým páníčkem či paničkou a psa si rozhodně nekupujte:
Jste ochotni každé ráno vstávat z teplé postele tak kolem šesté hodiny a jít venčit psa?
I za předpokladu, že jsou venku čtyři stupně, prší, fičí lezavý
vítr, vy máte rýmu a teplotu nebo jste případně přitáhli domů ve tři
hodiny s třemi promilemi v krvi?
Jste ochotni snést, že než se pejsek naučí čůrat a kadit venku,
tak budete po bytě utírat loužičky a sbírat bobky? I když bude mít
průjem?
Jste ochotni se smířit s myšlenkou, že vám občas může někde něco
rozkousat a zničit? A že to něco nemusí být jen bačkory z tržnice za dvě
stě, ale že se může jednat o sedačku, knihy, dveře, polštáře?
Jste ochotni věnovat psovi každý den nějaký čas prostě jen proto, abyste jej pohladili, pomazlili se s ním?
Jste ochotni tolerovat, že každý pes (pokud si nekoupíte naháče
nebo některé nelínací plemeno) bude mít dvakrát za rok období, kdy ho
budete moci po bytě stopovat podle cestiček z chlupů?
Nebude vám vadit, že psí chlupy budou všude? Že je budete mít na
oblečení po vyprání, že je občas budete tahat z jídla nebo z kávy? A
chodí k vám na návštěvy takoví přátelé, kterým to také nebude vadit?
Víte, že někteří psi dost chrápou a všichni psi také dost prdí? A
že je jim jedno, jestli zrovna u toho leží na pelíšku v rohu místnosti
nebo pod konferenčním stolkem, u kterého právě baští vaše tchýně dort se
šlehačkou?
Jste ochotni dát každý měsíc až dva tisíce (podle velikosti psa) za kvalitní granule?
Jste ochotni zaplatit až několikatisícové částky u veterináře v případě potřeby (nemoci, úrazu)?
Jste ochotni změnit styl života v tom smyslu, že nebudte moci jen
tak na víkend někam odjet, aniž
byste psa vzali sebou - nebo má vám ho v
případě potřeby kdo pohlídat?
Jste ochotni odmítnout práci v zahraničí, kam si sebou psa nebudete moci vzít?
Uvědomujete si vůbec, že pes tu s vámi může být třeba až 15 let a celou tu dobu se o něj budete muset starat?
Máte takové sousedy, kterým nebude pes vadit? Oni totiž někteří psi vyjí a štěkají, když je doma necháte samotné.
Máte čas s nimi pravidelně chodit cvičit, abyste je naučili alespoň základním povelům?
psa s genetickou vadou, že
nekoupíte jedince poškozeného nezodpovědným křížením a že koupíte od
chovatele, který se o své psy slušně stará. Mohla bych sem dát fotku
psů, kteří se nacházehjí v množírnách, ale neudělám to. Ty obrázky jsou
dost hrozné. Vždycky si ověřte od koho kupujete. Já sama mám doma jednu
fenečku zachráněnou ze Slovenska, z množírny. Přišla opravdu v zuboženém
Na všechno jste odpověděli ano? Tak fajn - vítejte v klubu pejskařů.
Teď budete tedy určitě uvažovat nad tím, jaké si pořídit plemeno a
kde si ho pořídit. V tom případě vás prosím o další - nekupujte si psy
od lidí, které si neověříte. Nejlépe vůbec nekupujte psy bez průkazu
původu. To není něco jako "čím víc pruhů, tím víc Adidas" ale průkaz
původu by měl zajistit, že nekoupítestavu a celý svůj dosavadní život jen rodila a rodila šťěňata. Žila v
chlívku, pelíšek měla plný myších bobků, močila a kálela pod sebe. Z
takových podmínek mohou pocházet šťěňata která koupíte někde na inzerát a
předáte si je kdesi na benzince nebo v kavárně, nebo štěňata, která
koupíte na burzách. Jistě, tam je majitelé vymydlí, naaranžují do
krásného prouštěného košíčku a jsou k zulíbání (ta šťěňata, ne
majitelé). Jenže víte vy, v jakých podmínkách žijí jejich rodiče?
A potom jsou tu také útulky. Většina lidí, kteří si pořídili
útulkáčka, vám potvrdí, že jsou to nejvděčnější pejsci. Milí, přítulní a
hlavně vděční. Oni vědí, že jste se jich ujali a tisícinásobně vám to
vrátí svou láskou. Pokud tedy netrváte na určitém plemeni (beztak
voříšci byli vždycky nejchytřejší, nejsou to žádné přešlechtěné opičky),
tak navštivte nějaký útulek. Určitě vám tam nějaký padne do oka.
No a já jdu na internet objednat vánoční dárky pro naše pejsky.
Napsala Lenka Čtvrtečková|čtvrtek 15. listopad 2012 20:32
ČERTÍK č. 661 pes, kříženec střední
velikosti, 4 roky Čertík je zpočátku trochu opatrný, ale po seznámení to
bude milý kamarád a mazlík svých páníčků. Má moc rád procházky, i
dlouhé a rád se proběhne. Doufáme, že mu někdo dá šanci a s trochou
trpělivosti a uplácením dobrůtkami v něm najde věrného přítele.
